Praha 23. června 2010 – Dodržování pitného režimu je především v období nastávající letní sezony velmi důležité pro zdravý vývoj lidského organismu.
Při vyšších teplotách je třeba příjem tekutin zvýšit, stejně jako při činnosti v horkých provozech, ale též během pobytu v klimatizovaných prostorách. Samozřejmostí by mělo být další zvýšení množství tekutin při sportování nebo jiných aktivních činnostech. Mnoho lidí však má dlouhodobě nedostatečnou konzumaci tekutin – obvykle proto, že nepociťují potřebu pít, nemají pocit žízně či vědomě omezují příjem tekutin. Přitom se většina z nás pohybuje v prostředí, které nároky na příjem tekutin zvyšuje. Sortiment konzumovaných nápojů je navíc často málo vhodný.
Ne všechny nápoje jsou k úhradě potřeby tekutin vhodné. Nápoje obsahující kofein a jemu podobné látky způsobují odvodnění. Do této skupiny nápojů patří káva s kofeinem, silné kakao, silný ruský čaj, colové nápoje. Jejich prostřednictvím rozhodně potřebné tekutiny v dostatečné míře nenahradíme. Další nevhodnou skupinou jsou slazené nápoje (zvyšují příjem energie a nezaženou žízeň). Pochopitelně stejně nevhodné jsou též alkoholické nápoje, zejména koncentrované, které mají značný energetický obsah, žízeň nezaženou, a navíc poškozují při častější nebo dlouhodobé konzumaci játra a mozek.
„Doporučuji střídat různé druhy nápojů – bylinkové čaje, přírodní ovocné šťávy, minerálky, případně nealkoholické nebo nízkostupňové pivo – a především pít prostou a nenahraditelnou vodu,“ uvedla Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka ve Fakultní Thomayerově nemocnici. „V Českých zemích, které historicky patří k zemím konzumentů a výrobců piva, se pochopitelně v rámci denního příjmu tekutin popíjí rovněž tento nápoj. Ve zdravém systému stravování přiměřené množství piva může být zařazeno do pitného režimu. Jako v celém systému stravování i v konzumaci nápojů by mělo platit, že druhy střídáme a neorientujeme se jen na jeden. V žádném případě tedy nelze řešit celkový potřebný příjem tekutin výhradně pivem. Pokud to vyžaduje naše hmotnost, vybíráme si druhy nápojů nízkoenergetické (v případě piva s nízkým obsahem alkoholu a cukru),“ doplnila Tamara Starnovská.
„O nutnosti dostatečné hydratace organismu není pochyb. Část příjmu tekutin je možno velmi dobře hradit pivem (samozřejmě i nealkoholickým), které je vhodným rehydratačním nápojem pro svůj vysoký obsah vody (průměrně 92 %), iontovou vyváženost, izotonickou povahu a nízký obsah alkoholu,“ konstatoval Ing. Vladimír Kellner, CSc., vedoucí Analytické zkušební laboratoře v Pivovarském ústavu. „Zvážíme-li dnes již dobře známé pozitivní zdravotní účinky piva při jeho střídmém, ale pravidelném požívání, je nutno upozornit, že vhodnou alternativou doplňování tekutin je též konzumace nealkoholických piv (alkohol do 0,5 % obj.), ačkoli jejich konzumenti využijí hrubým odhadem pouze padesát procent všech pozitivních vlastností, které pivo má,“ dodal Vladimír Kellner.
Podle nejnovějších odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven je na českém trhu k dispozici kolem 450 druhů piv. Nabídka značek nealkoholických piv se blíží ke třiceti a jejich počet každoročně stoupá, podobně jako jejich spotřeba.
Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.